O 8. březnu

Mezinárodní den žen (8. březen) nelze považovat za bolševický svátek. Po roce 1989 se jako jeho náhrada začal slavit Den matek, který byl vyhlášen Květinářskou unií Spojených států amerických na počátku 20. století, tento den však 8. březen nemůže zastoupit. Tento den byl bolševiky pouze zneužit pro jejich vlastní účely, stejně jako byl Den matek využit nacistickým režimem v Německu 30.let. Ve vědomí veřejnosti však tento svátek přetrvává jako oslava bolševické ideologie (ve stejné situaci se nachází také tradice 1. máje). Proto považujeme za důležité zmínit také stručnou historii tohoto svátku.

      Tradice začala poslední únorovou neděli v roce 1908 ve Spojených státech, kdy ženy zorganizovaly první Den žen a demonstrovaly za svá hlasovací, politická a ekonomická práva. Ženy-dělnice přestaly přijímat stávající nevyhovující pracovní a sociální podmínky a začaly se organizovat, aby docílily změny. Navštěvovaly schůze mužských odborů, kde byly však jejich požadavky přehlíženy, stejně tak byly přehlíženy jejich demonstrace, které byly často násilně potlačovány. Události vyvrcholily roku 1911 požárem v jedné továrně v centru New Yorku, kde zahynula řada pracujících žen a dětí, převážně italských a židovských imigrantek. Zemřely kvůli nedostatečnému počtu únikových cest. Tato událost způsobila velký rozruch a upozornila na zcela nevyhovující pracovní podmínky a na využívání žen (ale nejen jich) jako levné pracovní síly.

     Datum 8. března bylo nakonec vybráno na památku ženských nepokojů proti válce a bídě v Petrohradě v roce 1917, které posléze přerostly v únorovou revoluci a abdikaci cara. Prozatímní vláda, která poté nastoupila, zaručila ženám volební právo (1917) a přiznala jim i další práva. Byly zakládány ženské kluby a v armádě vznikl ženský oddíl známý jako ženský prapor smrti. Po nástupu bolševiků k moci byla však ženám většina práv odebrána.

    I když 8. březen může mít pro různé lidi odlišný význam, jeho hlavní podstatou byl boje žen za svobodnější a spravedlivější svět.

    V stávajícím systému symbolizuje přetrvávající odpor vůči „humánnosti“ vládnoucích. Jako příležitost mluvit o ženách a mužích jako o partnerech společného boje! Nestačí však jen protestovat v dny představují tradici boje za jinou společnost. 

Je třeba tvořit konstruktivní alternativu v každodenním životě, která bude fungovat na odlišných principech.